Nová registrace
Zapomenuté heslo
Úvodní stránka
Aktuality
Naši partneři
Diskuze
Kontakt
Domů
Studijní poradenství
Psychologické poradenství
Sociální poradenství
Profesní poradenství

Nové články

odrazkadoc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc.
Celoživotní vzdělávání
 
odrazkaIng. Jasmín Muhič
Aktuální procesy v celoživotním poradenství v Evropě a u nás
 
odrazkaAleš Kolodrubec
Vědecká knihovna pro nevidomé
 
odrazkaIng. Jana Hakalová, Ph.D.
Příprava na bakalářskou práci
 
odrazkaMUDr. Květuše Zikmundová, CSc.
Vzdělávání zubních lékařů
 
Charakteristiky chronického prokrastinátora

    Za prokrastinaci je obecně považováno oddalování povinností a práce na úkolech. Toto nežádoucí chování, jež s sebou nese neúspěch, následně doprovází pocity úzkosti. Panuje předpoklad, že u studentů, kteří běžně prokrastinují, je tato tendence na překážku jejich akademické reputaci, schopnostem dostatečně zvládat učební materiál a ovlivňuje i samotnou kvalitu života. Výzkumná zjištění naznačují, že čím delší dobu student stráví na vysoké škole, tím se jeho prokrastinační tendence zvyšují. Dále bylo zjištěno, že vysokoškolští studenti u sebe pozorují tendence odkládat častěji písemné a termínované úkoly než povinnou četbu, přípravu na zkoušku nebo docházku na závazné schůzky.

    Prokrastinátoři u sebe mohou pozorovat řadu myšlenkových pochodů a projevů, nejčastější z nich najdete níže.

    •  Práce pod tlakem - „Ještě mám čas."

    Člověk, který odkládá, často plní povinnosti na poslední chvíli. Může se ospravedlňovat tím, že pod časovým tlakem pracuje efektivněji, a že skutečně nemá rád termíny.

    • Způsob vyrovnání se skaždodenním presem - „Raději se budu věnovat něčemu příjemnějšímu."

    Odkládání je těžké odstranit, pokud je používáno jako metoda vyrovnání se s každodenním presem. Zabezpečuje v podstatě únik. Pokud se člověk vyléčí, ostatní na něj obvykle naloží další úkoly. Jednodušší je pak se na něco vymluvit, úkol odložit nebo odbýt.

    • Předstírané vytížení - „Mám spoustu jiných, důležitějších věcí na práci."

    Prokrastinátor může vyvolávat dojem jak moc vytížený je, a tím odůvodňovat své zpoždění v plnění úkolu. Ospravedlňováním tohoto odkládání může strávit mnoho času, který by mohl věnovat práci.

    • Nízké sebevědomí - „To nezvládnu."

    Prokrastinátor může bojovat s pocity nízkého sebevědomí a sebeúcty. Jeho výsledky mohou být velmi dobré, i když jemu samotnému se takové ohodnocení zdá nezasloužené.

    • Tvrdohlavost - „Nemyslete si, že mě můžete komandovat. Začnu, až budu sám chtít."

    Odkládání může být zaměňováno za tvrdohlavost nebo pýchu.

    • Manipulace - „Nemohou přece začít beze mě."

    Prokrastinace může být využívána k manipulaci druhých. Takové zpožďování plnění úkolu přivádí ostatní k šílenství.

    • Frustrovaná oběť - „Nevím odkud začít."

    Prokrastinátor se obvykle cítí jako oběť. Nerozumí důvodům svého chování a proč nemůže splnit úkoly stejně jako ostatní.

    Příběh ze života VŠ studenta

    Podle www.youngstyle.cz/clanek/youngstyle-notes/prokrastinace.

    Student není po většinu času nucen k žádné činnosti, která by ho udržovala alespoň v režimu stand-by. Přijde však nějaká povinnost (dejme tomu zkouška) a mělo by se začít něco dělat. Jenže my přece nechceme nic dělat, že? „A ta zkouška je stejně až za tejden, to je v klidu, mám dost času," řekne si Arnošt a zase kalí, kouká na filmy, surfuje na internetu, všechno hodí za hlavu. A tak učení odloží ještě pětkrát. Dva dny před zkouškou následuje typický scénář: Arnošt si uvědomí, že už není šance se látku na zkoušku naučit, zpanikaří, přeruší kontakt se světem a začne se drtit. Samozřejmě se zapřísahá, že tohle bylo naposled, že už to nikdy neudělá a že příště si to dobře naplánuje. V den zkoušky si Arnošt vyčítá, že se předmětu více nevěnoval a doufá, že si vytáhne jednu z těch několika otázek, které se stihnul naučit, nebo že bude moct aspoň použít taháky, kterých má plné kapsy. U zkoušky budeme na Arnošta výjimečně hodní a necháme ho prolézt. Co udělá mladý vysokoškolák?  Řekne si, že to vlastně bylo v pohodě a dá si pár piv s kámošem. K ránu se dokolíbá domů z hospody, spí do dvou odpoledne a pak kouká na filmy, surfuje po internetu a tak pořád dokola.

    Odkládání a jeho pozitiva

    Přináší nám prokrastinace kromě pocitů viny, úzkosti, stresu a problémů také něco dobrého? Činnosti, které bylo už dávno potřeba udělat, přichází na řadu při prokrastinaci. Prokrastinování nám umožňuje dostat se k úkolům, které jsou nám obvykle proti srsti. Donutíme se konečně vyklidit zbytečnosti ze skříně, umyjeme okna v celém bytě. Dalším pozitivem je kreativní prokrastinování: píšeme básně, malujeme obrazy, vytváříme videa o prokrastinaci. Časová pauza může být také přínosná v tom, že se nám během ní úkol v hlavě rozleží, případně nás napadne nějaké ohromující řešení. Na stránkách http://jerwoodmovingimage.org/standaloneWinnersPlayer.asp?id=14 najdete výstižné video věnované prokrastinaci.

    Zdroje:

    1. Gabrhelík, R. Od zítřka se začnu učit. Psychologie dnes, 2/2006
    2. www.youngstyle.cz/clanek/youngstyle-notes/prokrastinacehttp://workaholic.bloguje.cz/696001-proc-se-vyhybame-praci.phphttp://sas.calpoly.edu/asc/ssl.html
    3. www.dit.ie/campuslife/counselling/counselling-exams