Program antistresové intervence pro studenty vysokých škol je přístupný od roku 2002 na webových stránkách 3. LF UK v Praze v české i anglické verzi (http://www.lf3.cuni.cz/cs/studium/obecne-informace/poradny/poradna.html, http://www.szu.cz/poradna/uspesnystudent/).

Program je využíván v poradenské praxi jako nástroj diagnostiky a intervence především u studentů s problémy se studiem a zvládáním stresu. Program nabízí nástroje pro sebehodnocení, doporučení pro zvládání zátěže svépomocí i odkazy na specializované služby.

Program vychází z edukačního kognitivně behaviorálního přístupu a je  strukturován do oddílů Studium, Životní styl, Stres a oddílu specifických témat (zkoušková úzkost, perfekcionismus, zvládání hněvu, deprese a psychospirituální krize), které úzce souvisejí se stresem a jsou častými tématy poradenské práce. Jednotlivé oddíly jsou psány formou otázek a doporučení a obsahují orientační dotazníky umožňující studentovi posoudit svůj problém. Cílem je, aby se studenti nad jednotlivými okruhy sami zamysleli a hledali s pomocí programu svou cestu  k řešení náročných situací spojených s vysokoškolským studiem a  způsobem života. Program dále obsahuje upozornění na možnost preventivních prohlídek u praktických lékařů, přehled zdravotnických zařízení, specializovaných služeb (psychologických, psychiatrických) a studentských poraden v ČR.

Program je přehledně strukturován do oddílů, které jsou dále stručně popsány.

Studium

Do oddílu Studium jsme zařadili orientační dotazníky pro posouzení základních předpokladů úspěšného studia - schopnosti, studijní motivace a vůle (Strnad a kol., 1989) (20) a pracovní verzi Dotazníku studijního stylu (Mareš, 1987) (13). Zhodnocení uvedených předpokladů má posloužit studentům jako východisko k dalšímu hledání vlastního studijního stylu. Za tímto účelem nabízíme v oddílu Studijní styl řadu doporučení a strategií týkajících se motivace k soustavnému studiu, plánování studia a efektivního hospodaření s časem, soustředění při studiu, efektivní práce s literaturou a vhodného studijního prostředí. (7, 11, 13, 20, 24)

V minulém roce bylo do oddílu zařazeno téma Odkládání, které je častým jevem v akademickém prostředí (akademická prokrastinace) a bývá spojena s úkoly, které vyžadují nadprůměrný výkon, dlouhodobé soustředění nebo činnosti časově náročné (např. velká mezioborová zkouška, státní zkouška, sepsání diplomové práce).

Životní styl

Studenti, kteří přicházejí do naší poradny se známkami vyčerpání, často nerespektují kolísání denní výkonnosti a neumí si plánovat studium na období vysoké denní výkonnosti. Proto jsme do oddílu Denní výkonnost zařadili dotazník a křivku fyziologického kolísání denní výkonnosti a upozornili na rizika spojená s nerespektováním fyziologických biorytmů a nedostatkem odpočinku. Připomenuli jsme význam a možnosti kompenzace namáhavé duševní činnosti spojené se studiem s pomocí spánku a tělesné aktivity (Odpočinek).

V oddílu Výživa jsme studenty upozornili na nejčastější chyby ve skladbě výživy a stravovacím režimu. Dále jsme nabídli Formulář na rychlé hodnocení výživy podle Brázdové (2) a hlavní zásady správné výživy podle potravinové pyramidy (1).

Následující oddíly Obezita a Poruchy příjmu potravy upozorňují na hlavní zdravotní problémy spojené s nesprávnou výživou a předkládají informace o jejich výskytu, příčinách, rizikových faktorech, projevech a možnostech léčení a prevence. (8, 9, 10, 12)

Do oddílu Rizikové chování jsme zařadili základní informace o závislostech na tábaku, alkoholu a jiných návykových látkách, orientační dotazníky k jejich posouzení (Fagerströmův dotazník závislosti na nikotinu, Dotazník závislosti podle Nešpora), hlavní zásady samoodvykání a seznam protikuřáckých poraden a poradenských služeb v protidrogové prevenci. (14)

Stres

Weidner a kol. (1996) sledovali vliv akademického stresu na chování související se zdravím vysokoškolských studentů. Zjistili, že v období zvýšeného stresu dochází ke zhoršování kvality výživy, omezení tělesné aktivity a péče o sebe, k poklesu dobré nálady a nárůstu negativních emocí spolu se zvýšeným užíváním návykových látek. (23)

Escalona a Miguel-Tobal (1995) zjistili, že 25-30 % vysokoškolských studentů vykazuje vysoké hladiny zkouškové úzkosti. (5)

Při tvorbě oddílu zabývajícího se zvládáním stresu jsme vycházeli z vlastních zkušeností a z prací, které sledovaly účinnost různých technik používaných v rámci kognitivně behaviorálního přístupu při zvládání stresu a zkouškové úzkosti. (4, 5, 15, 16, 17, 21, 22) Nabídli jsme studentům vstupní orientační test stresu (Strnad, 1989), otázky ke zhodnocení vlastní reakce na stres na úrovni kognitivní, pocitové, tělesné a behaviorální, a strategie zvládání reakce na stres na jednotlivých úrovních. Oddíl Zvládání nepříznivých situací je zaměřen na zhodnocení schopnosti asertivně zvládat nepříznivé životní situace.

V oddílu Zkouškový stres jsme se zaměřili na kognitivní restrukturaci úzkostných myšlenek spojených se zkouškou. Oddíl Relaxace nabízí studentům vysvětlení relaxace, návod k jejímu samostatnému nácviku a popis vybraných relaxačních technik určených ke zvládnutí tělesné a emoční reakce na stres.

Další uvedená témata (zkoušková úzkost, perfekcionismus, zvládání hněvu, deprese a psychospirituální krize) úzce souvisejí se stresem a duševním zdravím studentů a jsou častými náměty poradenské práce.

Péče o zdraví

Dosavadní průzkumy u vysokoškolské populace ukazují, že zdravotní stav studentů není uspokojivý již při vstupu na vysokou školu. V průběhu studia se zvyšuje počet studentů, kteří udávají, že trpí poruchami nálady, spánku, bolestmi zad a zažívacími obtížemi. (3)

V programu jsme studenty upozornili na možnosti preventivní zdravotní péče a nabídli seznam center zdravotní péče pro vysokoškoláky.

Poradenská péče

V oddílu Poradenská péče jsme studentům nabídli  odkaz na webové stránky Univerzity Karlovy, které nabízejí kontakty na poradenská pracoviště UK i mimo UK.

MUDr. Dagmar Schneidrová, CSc.
Studentská poradna, Ústav zdraví dětí a mládeže, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Doporučená literatura

1. Bedrnová E. a kol.: Management osobního rozvoje. Duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Management Press, Praha 2009.
2. Delivré F.: Buďte pány svého času. Portál, Praha 2002.
3. Hennig C., Keller G.: Antistresový program pro učitele. Projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Portál, Praha 1996.
4. Kahn N. B.: Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. Portál, Praha 1998.
5. Krch, F. D.: Bulimie. Jak bojovat s přejídáním. Grada Publishing, 2003.
6. Krch, F. D.: Mentální anorexie. Portál, Praha 2002.
7. Krch, F. D. a kol.: Poruchy příjmu potravy. Grada Publishing, 1999.
8. Křivohlavý J.: Jak přežít vztek, zlost a agresi. Grada Publishing, 2004.
9. Lairová S.: Trénink paměti. Principy, metody a cvičení pro využití a rozvoj paměti. Portál, Praha 1999.
10. Málková I.: Hubneme s rozumem, zdravě a natrvalo. Smart Press, 2005.
11. Mareš J.: Styly učení žáků a studentů. Portál, Praha 1998, s. 198-204.
12. Nešpor K., Csémy L.: Léčba a prevence závislostí. Příručka pro praxi. Psychiatrické centrum Praha 1996, 199 s.
13. Praško J.: Jak vybudovat a posílit sebedůvěru. Grada Publishing, 2007.
14. Praško J.: Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Grada Publishing, 2003.
15. Praško J., Prašková H.: Proti stresu krok za krokem - aneb jak získat klid a odolnost vůči nepohodě. Grada Publishing, 2001.
16. Praško J., Prašková H.: Asertivitou proti stresu. Grada Publishing, 1996.
17. Strnad L. a kol.: Jak racionálně studovat na lékařské fakultě. Avicenum, Praha 1989, s. 27-33.
18. Zielke W.: Jak číst rychleji a lépe. Svoboda, Praha 1988.