Nezbytnou součástí zajištění bezbariérového studia na vysokých školách a rovného přístupu k informacím je jistě budování knihoven, jejichž fond bude svou formou respektovat potřeby svých čtenářů. Takové knihovny mají pak z několika důvodů mezi ostatními knihovními zařízeními specifické postavení. Zohledníme-li totiž jejich roli a s tím související povahu shromažďovaného fondu, jedná se o knihovny vysokoškolské - akvizice se většinou týkají studijní literatury nezbytné ke studiu jednotlivých oborů akreditovaných na vysokých školách. Z hlediska formálního se řadí mezi knihovny se speciálním fondem - je tvořen dokumenty určenými osobám se zrakovým postižením, tedy publikacemi v bodovém písmu, publikacemi v elektronické podobě a auditivními dokumenty.

Kombinací vlastností knihovny vysokoškolské a speciální jsou pak dána specifika vysokoškolských knihoven určených zrakově postiženým uživatelům. Pracovně je můžeme nazývat knihovnami akademickými. Knihovny, jejichž fond je sice specifický (v uvedeném smyslu), ale nemá primárně funkci vysokoškolské knihovny, budeme označovat jako neakademické.

Ačkoliv tento příspěvek bude věnován především knihovnám prvně jmenovaným, fond některých neakademických knihoven je natolik rozsáhlý a obsahově zajímavý, že slouží jako cenný zdroj informací i studentům vysokých škol - proto se o nich krátce zmíníme.

I. Neakademické knihovny pro zrakově postižené

Podle zázemí zřizovatele rozlišujeme dále knihovny státní (typ A), knihovny občanských sdružení (typ B) a knihovny soukromé (typ C).

Jmenujme několik zástupců:

a) Knihovna a tiskárna J. E. Macana a oddělení pro zrakově postižené při dílčích knihovnách (typ A)

Funkci národní knihovny pro zrakově postižené plní Knihovna a tiskárna J.E. Macana (www.ktn.cz). Tato knihovna shromažďuje veškerou produkci publikací v Brailleově písmu v České republice. Knihovnický zákon jí přisuzuje právo povinného výtisku hmatových publikací, což znamená povinnost vydavatele knih v Brailleově písmu zaslat výtisk do této knihovny. Kromě funkce archivační provozuje knihovna nezanedbatelnou vydavatelskou činnost: produkce monografií a časopisů v Brailleově písmu a tvorbou zvukových knih. Disponuje více než 5000 hmatovými tisky, téměř 4000 zvukovými knihami a přes 400 digitálními publikacemi. Tematicky se její fond skládá především z beletrie, učebnic pro základní a částečně střední školy, popřípadě z oborově nevyhraněné naučné literatury. K organizaci fondu užívá vlastního knihovnického systému dostupného v prostředí WWW.

Vedle národní knihovny pro zrakově postižené existují oddělení určené zrakově postiženým čtenářům při jednotlivých městských knihovnách - v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě, Strakonicích nebo Plzni. Zvukové dokumenty pro zrakově postižené poskytuje 44 speciálních oddělení při městských knihovnách.

b) Knihovna Digitálních Dokumentů a knihovny dalších občanských sdružení (typ B)

Knihovnou s nejrozsáhlejším fondem elektronických dokumentů je v současné době Knihovna Digitálních Dokumentů (www.braillnet.cz) při Spojené organizaci nevidomých a slabozrakých, známá též pod názvem Braillnet. Obsahuje více než 10 000 elektronických zdrojů ve formátu TXT. Vedle neperiodických dokumentů nabízí rovněž 58 periodik v elektronické podobě. K organizaci fondu využívá vlastního knihovnického systému dostupného v prostředí WWW.

c) Knihovna občanského sdružení Integrace (www.integraceos.cz) nabízí více než 400 digitálních publikací. Jedná se především o beletristická díla, méně je zastoupena literatura populárně naučná. Svůj fond zveřejňuje prostřednictvím seznamu v prostředí WWW.

d) Knihovna Střediska pro zrakově postižené Diakonie českobratrské církve evangelické (http://szp.diakoniecce.cz) vlastní desítky zvukových a elektronických dokumentů a několik hmatových publikací. Jedná se především o křesťanskou literaturu. Fond je přístupný pomocí webových seznamů.

II. Akademické knihovny pro zrakově postižené

Akademické knihovny můžeme podle působnosti zařadit do tří kategorií: knihovny při dílčích vysokoškolských centrech pomoci handicapovaným (typ D), fakultní (typ E) a celouniverzitní (typ F).

a) Univerzita Karlova v Praze

Relativní roztříštěnost univerzity vede k tomu, že na půdě UK registrujeme relevantních knihoven hned několik, přičemž mezi sebou nejsou formálně provázány - a to ani jejich fondy.

Knihovna Laboratoře Carolina (http://carolina.mff.cuni.cz) - typ D. Disponuje řádově desítkami elektronických publikací. Fond není tematicky vyhraněn a informace o jeho obsahu jsou zpřístupněny prostřednictvím seznamu v prostředí WWW. Tento seznam není provázán s katalogem knihoven Univerzity Karlovy.

Fakultní knihovny pro zrakově postižené (typ E) na Univerzitě Karlově reprezentuje Knihovna Právnické fakulty (http://knihovna.prf.cuni.cz). Její fond se skládá z desítek zvukových knih a obsahuje především právnickou literaturu. Nahlédnutí do fondu umožňuje webový seznam, který nemá vazbu na katalog knihoven UK.

Katolická teologická fakulta (www.ktf.cuni.cz/KTF-267.html) při své knihovně provozuje Oddělení pro nevidomé a zdravotně postižené, jehož sbírky obsahují řádově desítky publikací, především zvukové knihy a elektronické dokumenty. Tematicky je fond svázán se zaměřením fakulty. Informace o fondu jsou dostupné prostřednictvím webového seznamu a zároveň je katalog provázaný se souborným katalogem UK.

Digitální knihovnu, která není primárně určena pouze zrakově postiženým, provozuje Ústav české literatury a literární vědy (http://cl.ff.cuni.cz). Obsahuje řádově desítky elektronických publikací z oblasti české literatury a literární teorie.

Evangelická teologická fakulta buduje rovněž digitální knihovnu (www.catharina.cz), jejíž cílovou skupinou nejsou primárně zrakově postižení uživatelé. Nachází se v ní několik set elektronických dokumentů v různých formátech. Nalezneme zde především literaturu z oblasti teologie a biblistiky. Fond je organizován prostřednictvím webového vyhledávacího rozhraní s hypertextovými odkazy na elektronické zdroje.

b) ČVUT v Praze (typ D)

Knihovna při Centru Tereza na ČVUT v Praze. Její fond obsahuje více než 200 elektronických publikací především ve formátu TXT. Tematicky je nevyhraněný. Katalog je zpracováván pomocí knihovnického systému řady T-Series, informace o fondu jsou k dispozici jednak prostřednictvím prostého webového seznamu, jednak v aplikaci Portál vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené. (bude o něm řeč dále)

c) Univerzita Hradec Králové (typ D)

Provozovatelem Digitální knihovny UHK je Tyflopedický kabinet při Katedře speciální pedagogiky. Fond obsahuje řádově desítky elektronických publikací. Tematicky je fond svázán se zaměřením katedry. Katalog fondu je přístupný prostřednictvím webového seznamu. Postupně se rozvíjí spolupráce mezi Tyflopedickým kabinetem a místní univerzitní knihovnou, takže výhledově budou informace o fondu dostupné v katalogu knihovny, jejím prostřednictvím pak v Portálu vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené.

d) Univerzita Palackého v Olomouci (typ D)

Digitální knihovna při Centru pomoci handicapovaným na Katedře speciální pedagogiky. Katalog této knihovny není veřejně přístupný.

e) Masarykova univerzita (typ F)

Celouniverzitní působnost má Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky Střediska Teiresiás (www.teiresias.muni.cz) na Masarykově univerzitě. Její fond se skládá z desítek zvukových dokumentů, stovek dokumentů hmatových a řádově tisíců publikací elektronickým. Vzhledem k tomu, že zajišťuje studijní materiály pro zrakově postižené studenty studující na jednotlivých fakultách MU, složení fondu je univerzální. Organizace fondu je zajištěna pomocí knihovnického systému Aleph a katalog knihovny je součástí souborného katalogu Masarykovy univerzity.

Elektronické zdroje upravené podle interní Metodiky k úpravám textů pro zrakově postižené zveřejňuje na internetu (přístupné jsou z webového rozhraní katalogu pomocí hypertextových odkazů) ve formátu DOC. Nevýhodou tohoto formátu sice je, že se jedná o formát uzavřený, který je částečně závislý na své aplikační platformě, a soubory mají poměrně velký objem. Na druhé straně ovšem uchovává sémantiku dokumentu (struktura kapitol, poznámky pod čarou, tabulky atd.) a umožňuje hypertextová propojení. Další výhodou je, že není přísně tiskově založený a tiskové rozvržení dokumentu v něm neomezuje orientaci. Z uživatelského hlediska je výhodný proto, že většina zrakově postižených disponuje patřičným softwarovým vybavením, a dovednost práce s tímto formátem je u této skupiny obvyklá. Odečítače obrazovky (screenreadery) pak tento formát zpřístupňují v největší míře, u jiných formátů se situace různí podle typu odečítače.

Portál vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené

Z řečeného je zřejmé, že zařízení, která nabízejí knihovní a informační služby zrakově postiženým vysokoškolským studentům, není rozhodně málo, překážkou k jejich efektivnějšímu využití zůstává ovšem jejich heterogennost - každá z knihoven zpřístupňuje své katalogy a fondy různým způsobem (webové seznamy, vlastní knihovnické katalogy, standardní knihovnické systémy různých typů), na různých místech a v různých formátech (TXT, DOC, RTF, PDF...). V neposlední řadě ty knihovny, které zpřístupňují svůj fond prostřednictvím běžných knihovnických systémů, jsou mnohdy nuceny užívat standardních webových rozhraní těchto systémů, jejichž obsluha klade na zrakově postiženého uživatele mimořádné technické a časové nároky.

Logickou cestou z této situace se jeví vytvoření takového prostředí, které sice knihovnám umožní zachovat svou autonomii, ale v němž budou moci být na jednom místě a jednotným způsobem zobrazována data z relevantních zdrojů tak, aby uživatel nebyl nucen procházet jednotlivé katalogy, seznamy... Navíc může být toto prostředí navrhováno už předem s ohledem na cílovou skupinu uživatelů a bude tak respektovat specifika práce zrakově postižených.

Nástrojem, který se snaží nastíněnou situaci řešit, je Portál vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené (www.teiresias.muni.cz/portal, podrobný komentář je k dispozici zde: www.teiresias.muni.cz/portal_info) vyvíjený ve spolupráci Střediska Teiresiás, Centra Tereza a Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy.

Jedná se o internetové rozhraní, které umožňuje prohlížení katalogů knihoven přístupných v protokolu Z. 39.50 (bez ohledu na to, zda jsou určeny pro ZP či ne). Primárně slouží zrakově postiženým uživatelům, ale jeho potenciálu mohou využívat i ostatní zájemci. S ohledem na zrakově postižené jde o rozhraní jednoduché, rozčleněné do tří hierarchických úrovní. Umožňuje vyhledávání podle druhu dokumentu, názvů děl, autorů a předmětových hesel. Prostřednictvím hypertextového odkazu v záznamu pak zpřístupňuje dokumenty obsažené v digitálních knihovnách.

Z knihoven pro zrakově postižené je k němu zatím připojena Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky při Středisku Teiresiás a knihovna Centra Tereza, z ostatních pak souborný katalog Univerzity Karlovy, souborný katalog Masarykovy univerzity a katalog knihovny Univerzity Hradec Králové.

Záměrem je připojit k tomuto rozhraní další katalogy akademických i neakademických knihoven pro zrakově postižené

Mgr. Michaela Hanousková
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás
Oddělení Knihovní a vydavatelské oddělení
vedoucí knihovního a vydavatelského oddělení

Mgr. Jiří Stodola
správce knihovny